Rok od schválení koncepce zavádění BIM: s Jakubem Škaloudem o výsledcích a práci pro czBIM

Za měsíc uplyne již rok od schválení „Koncepce zavádění metody BIM v ČR“. Potvrzení na vládní úrovni znamenalo jasný signál, že se Česká republika ubírá směrem digitalizace a inovací ve stavebnictví, čímž se zařadila mezi vyspělé skandinávské státy a země jako Velká Británie, Německo či Francie. „Hlavní aktuální výzvou je potřeba jednotného základu neboli standardizace a nutnost propojení paralelních aktivit pozemního stavitelství se segmentem dopravních staveb reprezentovaných organizacemi jako SŽDC a ŘSD,“ říká Jakub Škaloud, BIM manager projektů sesterských společnosti Linkcity a VCES a zároveň dlouholetý člen třetí pracovní skupiny PS#03 v rámci Odborné rady pro BIM (czBIM).

SNIM pro specialisty v oboru TZB již letos v září

Členy PS#03 jsou renomované společnosti, které zásadním způsobem ovlivňují české stavebnictví – od velkých developerů přes architekty, projektanty, konzultační společnosti a generální dodavatele. Tyto společnosti si sice vzájemně konkurují, ale v této oblasti našly společnou řeč. „Všichni do BIM technologie investujeme nemalé prostředky, a proto ji potřebujeme využívat naplno a ne na pouhých deset procent. V rámci PS#03 jsme proto začali s prací na datovém standardu pro BIM modely v České republice, který bude v souladu s naší legislativou a zvyklostmi. Z těchto důvodů nebylo možné převzít standardy ze Skandinávie či Velké Británie. Manuál pro pozemní stavby je již hotový a odborná veřejnost ho používá a připomínkuje. Letos v září na BIM Day 2018 plánujeme představit SNIM pro specialisty v oboru TZB,“ říká Jakub Škaloud.

Datová struktura všech modelů se skládá ze dvou základních složek. První z nich je základní Standard Negrafických Informací Modelu (SNIM). „V každém modelu je u konkrétního prvku možné zobrazit různé informace a parametry. Nicméně ze začátku nebylo nikde specifikováno, co všechno a jak přesně by to mělo být. Jenom v případě obyčejných dveří se bavíme o dvaceti až třiceti položkách. Definovat lze počet křídel, způsob zavírání, konstrukci, povrchovou úpravu, požární odolnost, napojení na elektrickou požární signalizaci apod. Díky rozmanitosti členů v PS#03 získáváme více pohledů na jednu věc, takže jsme dali dohromady opravdu široký seznam parametrů a informací, které mají u jednotlivých prvků v modelu být,“ komentuje Jakub Škaloud.

Stěna je i není ‚wall‘ – aneb nutnost jednotného značení

Druhou podstatnou složku datového standardu tvoří společné značení jednotlivých prvků. „Není výjimkou, že v praxi jeden projektant nazve stěnu jako ‚stěna 01‘, zatímco druhý ji označí ‚wall 01‘ a třetí ‚pepa 01‘. Když potom pracujete se softwarem, který má za úkol vyhledat jednotlivé stěny a zobrazit u nich například výměry, najednou zjistíte, že to není možné, protože tatáž stěna se pokaždé jmenuje jinak. Nastavením jednotné syntaxe značení prvků něčemu podobnému zabráníte,“ vysvětluje Jakub Škaloud.

Bohatých zkušeností Linkcity využívá i pracovní skupina PS#03

Společnost Linkcity začala s BIM modelováním již před několika lety na projektu Chrudimpark a v současnosti jej využívá při práci na všech svých projektech jak v oblasti rezidenční výstavby, tak v segmentu komerčních nemovitostí. Linkcity je sesterskou společností stavebního koncernu VCES a zároveň součástí mezinárodní skupiny Bouygues Construction, která působí v 80 zemích světa a s využíváním BIM technologie začala experimentovat v rámci svých R&D programů již v roce 2008. Mezi jejími prvními projekty byly například multifunkční areál Singapore Sports Hub, Pařížská filharmonie, rezidenční projekt Résidence Outrebon na severu Francie nebo kancelářská budova Mozart Tower v Paříži. V roce 2011 vytvořila společnost za účelem rozvoje BIM vlastní pracovní skupinu. Právě díky ní má Linkcity, potažmo VCES přístup k datům a zkušenostem napříč všemi zeměmi, které následně úspěšně využívá i v rámci PS#03. V současnosti existuje již celá řada projektů, které v praxi ukazují, že BIM technologie funguje a má velký smysl. Její přínosy jsou totiž neoddiskutovatelné.

Snadnější dialog? Prezentace nových projektů v 3D modelu a rozšířené realitě

Běžnou zkušeností českých architektů a projektantů bývá, že si koncový uživatel či investor nedokáže představit, jak bude výsledná stavba vypadat. Na druhou stranu je pravda, že ne každý může mít technické vzdělání, a proto je BIM velkou pomocí. Rozšířená realita dokáže zásadním způsobem zjednodušit komunikaci mezi všemi účastníky stavebního procesu i pracovníky stavebních úřadů a veřejností. „Velmi názorná a lehce pochopitelná prezentace umožňuje vnímat projekt v návaznosti na okolí včetně všech prostorových konsekvencí. Stojíte přímo na staveništi a v ruce držíte tablet, kde se vám na pozadí skutečné reality promítá BIM model s finální podobou objektu. Vnímáte lokalitu i genius loci daného místa a při tom rovnou vidíte, jak bude celý projekt vypadat po dokončení,“ komentuje Jakub Škaloud a dodává: „Dalším vývojem může být i využívání 3D brýlí, které vám ve virtuální realitě umožní procházet se přímo jednotlivými patry a místnostmi budoucího objektu a zároveň provádět okamžité změny. V současnosti tuto technologii využívá Bouygues Construction Group na Kubě, kde se aktuálně staví velké množství hotelových komplexů. Investoři si celý projekt ‚projdou‘ s nasazenými 3D brýlemi na očích a přímo na místě realizují změny: jiné vnitřní uspořádání pokoje, výměnu dlažby za koberec, zvolení odlišné barvy tapety apod. V návaznosti na poptávku klientů se něco podobného může brzy objevit i u nás.“

Vyřešení kolizních míst v přípravné fázi projektu: úspora času, peněz i nervů

BIM umožňuje vyřešit veškeré kolize a zkoordinovat jednotlivé profese ještě ve virtuálním světě a ne až přímo na stavbě, kdy bývá zpravidla pozdě. „VCES v květnu dokončila realizaci lakovny pro automobilku Jaguar Land Rover v Nitře. BIM model nám pomohl odhalit více než 2 000 kolizí ještě před samotnou realizací výstavby. Projekt byl velmi komplikovaný a během přípravy prováděcí dokumentace jsme museli úspěšně zkoordinovat 22 různých modelů (pro vytápění, vzduchotechniku, kanalizaci, sprinklery atd.) s BIM modelem německé společnosti Dürr – dodavatele kompletní technologie lakovny. Vytvořili jsme jeden sdružený model a provedli kompletní analýzu, kdy jsme ověřovali, zda některý ze systémů nekoliduje s ostatními. Všichni ze stavby se shodli, že jim BIM model obrovsky pomohl. Projekt byl natolik složitý, že v klasických technických výkresech na papíře by nebylo možné jednotlivé problémy odhalit – zjednodušeně taková hustota sítí by to znemožňovala. Naopak digitální BIM model kolize okamžitě objevil,“ říká Jakub Škaloud.

BIM zefektivňuje stavbu díky důsledné analýze a prefabrikaci

Zpracování projektu metodikou BIM firmám dále umožňuje získávat data, která jim následně pomáhají technicky optimalizovat připravované projekty. Jsou nástrojem pro efektivní analýzu a návrh energetické náročnosti budovy s využitím obnovitelných zdrojů, které velkou měrou ovlivňují budoucí provozní náklady. To vše je možné regulovat ideálním tvarem budovy, její vhodnou orientací i volbou správných materiálů. „Kromě toho je BIM skvělým prostředkem pro posouzení možných zlepšení a inovací jako například v případě větší míry prefabrikace. Vytipování vhodných částí k prefabrikaci a její následná realizace vede ke zjednodušení, zkvalitnění a zrychlení výstavby. Příkladem jsou naše logistické projekty, u kterých se skelet z prefabrikovaných dílců daří postavit již během pěti týdnů,“ uvádí Jiří Škaloud.

Správa a údržba s BIM modelem: léta provozu před námi

„Přibližně 70 % všech nákladů, které vznikají během životního cyklu stavby – od projektování a realizace přes užívání až po demolici – představují náklady na provoz a údržbu. Pokud se dopustíte chyby již v návrhu stavby, je to jako kdyby vám (při předpokládané průměrné životnosti staveb) létaly následujících padesát let peníze ven z okna. V tomto kontextu je možnost využití BIM modelu pro efektivní Facility Management největším benefitem, kterého investor může dosáhnout – a měl by ho také vyžadovat. Díky němu má přehled o očekávaných nákladech v dlouhodobém horizontu a zároveň disponuje strukturovanou databázi dat, kterou nemusí nikde složitě dohledávat v archívu. To si velkou měrou uvědomují i veřejní zadavatelé, kteří jsou dlouhá léta provozovateli a správci budov. Ve Skandinávii a Velké Británii je BIM u veřejných zakázek prakticky povinný a u nás se začíná také postupně vyžadovat,“ říká Jakub Škaloud a doplňuje: „Zoufat nemusí ani provozovatelé budov, které již byly dokončeny bez využití BIM technologie. Na základě 2D výkresů a papírové dokumentace objektu lze BIM model, který bude následující roky sloužit pro údržbu a správu objektu, vytvořit zpětně.“

Budoucí výzva: sjednocení standardů pozemního stavitelství a dopravních staveb

Vedle pozemního stavitelství se celá tematika BIM vztahuje také na rozsáhlý segment dopravních staveb, reprezentovaný Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD), který v současnosti rovněž realizuje své projekty s využíváním BIM technologie. „Jako hlavní aktuální výzvu vnímám potřebu zkoordinovat projekty obou segmentů tak, abychom mohli věci nazývat stejnými jmény a využívat totožné parametry i datovou strukturu. Dopravní stavitelství je úplně jiný svět. Organizace jako SŽDC nebo ŘSD jsou zvyklé na odlišné názvosloví, vykazování i počty. Jedná se o dva naprosto odlišné světy, které je potřeba systematickou prací vzájemně propojit. To bude naší další metou,“ uzavírá Jakub Škaloud.

Zdroj/foto: Crest Communications, a.s./VCES a.s. (Jaguar Land Rover v Nitře), Linkcity Czech Republic a.s. (www.chrudimpark.cz)