Nový zákon o realitním zprostředkování má nedostatky, přitom platí teprve pár dní
Dlouho očekávaný zákon o realitním zprostředkování, který nabyl účinnosti v březnu, nedokáže eliminovat velké problémy, jaké mohou při prodeji či nákupu nemovitosti nastat. Povinné pojištění odpovědnosti realitního makléře může snadno být pouze teoretickým nástrojem a nemusí peníze klientů vůbec zachránit. Pojišťovny totiž stanovily řadu výluk, kdy pojištění neplatí. Podobně úschova peněžních prostředků je velmi problematická, upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. Nový zákon stanovuje základní právní rámec, posiluje ochranu klientů a má zvýšit důvěru veřejnosti v realitní služby.
Zákon o realitním zprostředkování č. 39/2020 Sb. účinný od 3. března se nejvíce dotýká ochrany klientů. Zákonem je výslovně stanoveno, že smlouva o realitním zprostředkování musí být písemná a obsahovat označení předmětu převodu/užívání, výši kupní ceny/nájemného a výši provize. „Právní regulace realitního zprostředkování u nás dosud nebyla, takže to, že se vůbec udělala, je pozitivním počinem k právní ochraně majetku. V praxi ale jsou, resp. budou minimálně záležitosti týkající se povinného pojištění odpovědnosti a úschovy peněz velmi diskutabilní,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
Pojištění odpovědnosti jsou realitní makléři povinni mít pro případ, že by svým klientům způsobili výkonem své činnosti újmu. Stanovený minimální limit pro jednu pojistnou událost činí 1 750 000 Kč. „Pojištění může snadno být pouze teoretickým nástrojem, který klientům nic dobrého nepřinese. Pokud například budete mít smůlu a natrefíte na podvodného realitního makléře, zákonné pojištění jeho odpovědnosti Vám nejspíš vůbec nepomůže. V podmínkách pojištění je řada výluk a úmyslné jednání a opomenutí je zpravidla jednou z nich,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
V případě úschovy peněžních prostředků nebyl původně navrhovaný úplný zákaz přijat. Zprostředkovatelé tak mohou i nadále úschovu peněz poskytnout. Ale pouze na písemnou žádost klienta, každému musí být zřízen samostatný účet a převod peněz je možný pouze bezhotovostně. Peníze nesmí být použity k jinému než sjednanému účelu. Tím se má zamezit tomu, že zprostředkovatelé drží peníze svých klientů dohromady s vlastními a používají je k úhradě vlastních závazků. „Peněžní úschova ale zpravidla není pojištěním vůbec kryta. Zásadně proto nedoporučujeme využívat úschovu peněz u makléře, lepší je využít služeb notářů nebo renomovaných bank,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
Mezi další klíčové části zákona patří stanovení kvalifikačních požadavků pro osoby, které se realitnímu zprostředkování věnují. Těmi jsou vysokoškolské vzdělání v relevantním oboru nebo jiné či nižší vzdělání ve spojení s praxí. Definováno bylo i to, že splatnost zprostředkovatelské provize má být vázána na uzavření kupní/nájemní smlouvy. Zprostředkovatelé jsou také nově povinni poskytnout klientovi informaci o výši provize, kterou si sjednali s druhou stranou, aby se zamezilo praxi tzv. dvojí provize.
„Zákonná ochrana klientů nebude nikdy stoprocentní. K posílení právní ochrany majetku zejména při prodeji či koupi nemovitostí doporučuji dostatečně včas před podpisem nechat veškerou smluvní dokumentaci posoudit nezávislým právním expertem, který odhalí případná rizika. Ušetří se tak mnohem více nákladů a času, než pokud se budou řešit negativní důsledky zbytečně neuváženého, rizikového či nezdařeného obchodu,“ dodává advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
Zdroj/foto: EMC a.s./Titulní ilustrativní foto (www.pixabay.com)
