29 listopadu, 2020
Facility a technologie budov

Česká rada pro šetrné budovy ukazuje, jak si v době koronavirové pandemie udržet doma zdravé prostředí

Domov je tím místem, které nám v současné době koronavirové pandemie nejlépe zajistí bezpečí a zdraví. Na tom se jistě všichni shodneme. Málokdo si ale uvědomuje, jak nezdravé prostředí v našich domovech často máme. Nedostatečné větrání a plísně, přetopené místnosti, obtěžující hluk z nekvalitně řešené akustické izolace nebo špatně navržené osvětlení. To jsou asi hlavní problémy, se kterými se v domácnostech potýkáme. Česká rada pro šetrné budovy proto přišla s projektem Zdravý domov, v jehož rámci chce veřejnost seznamovat s možnostmi, jak si zařídit skutečně zdravé bydlení.

Uvnitř budov totiž trávíme až 90 % našeho času, z toho 65 % doma. „V budoucnu budeme doma trávit nejspíše ještě více času včetně toho pracovního, to nám současná pandemie koronaviru ukázala. Paradoxně to může přispět k tomu, že lidé začnou kvality svého domova více vnímat a řešit,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. Podle ní by měli developeři počítat s tím, že lidé budou v budoucnu vybírat bydlení i podle toho, jak byty splňují parametry určující kvalitu vnitřního prostředí.

Česká rada pro šetrné budovy v tom veřejnosti pomůže. Plánuje totiž v rámci projektu Zdravý domov seznamovat s dopady, které nekvalitně řešené vnitřní prostředí v bytech může mít na jejich uživatele. Na příkladech kvalitních bytových domů pak bude poukazovat na to, jak mohou současná technická řešení pomoci zajistit například neustálý přísun čerstvého vzduchu do interiéru nebo jak mohou kvalitní izolační materiály pomoci odstínit interiér bytu od hluku přicházejícího zvnějšku.

Rady jak si snadno a rychle zajistit Zdravý domov

Teplota vzduchu: 22 °C

V obytných místnostech odborníci doporučují udržovat teplotu kolem 22 °C, v ložnici pro spaní může být teplota i nižší. V létě by teploty v bytě neměly přesáhnout 26°C. Vždy by však teplota v interiéru měla být o maximálně 6 °C nižší, nežli aktuální venkovní teplota. Maximální teplotu v parném létě lze mnohdy zajistit pouze venkovním stíněním, nočním větráním nebo též klimatizační jednotkou.

Relativní vlhkost: 30 až 65 %, optimálně pak 40 až 50 %

Při vyšší vlhkosti vzniká nebezpečí kondenzace vody na chladných místech a následné tvorby toxických plísní. Při nízké vlhkosti vzduchu mohou vznikat zdravotní potíže (suché sliznice – škrábání v krku, pálení očí). Zvýšení vlhkosti je možné dosáhnout pomocí zvlhčovače. Pomůže více rostlin v místnostech, ale také třeba sušení prádla, zvlhčení záclon apod. Nižší vlhkost naopak dosáhneme dostatečným pravidelným větráním.

Koncentrace CO2: max. 1500 ppm (počet jednotek na milion celkových jednotek)

Kompletní výměna vzduchu by se v ideálním případě měla konat každé dvě hodiny. Raději větrejte krátce a častěji s doširoka otevřeným oknem. Pro dospělou osobu je potřebná dávka čerstvého vzduchu 15-25 m3/h.

Ticho

Ekvivalentní hladina akustického tlaku neboli vnímaný hluk naměřený v obytné místnosti by se měl pohybovat ideálně ve dne maximálně 40 dB v noci 30 dB.

Dostatek denního světla

Světelný index podání barev (Ra) – ukazuje, jak věrně se v daném světle zobrazují barvy. Denní světlo má hodnotu 100, umělé světlo vždy nižší. Ideálem je 91 – 100.

Teplota chromatičnosti TC – nejvhodnější je 5500 až 6000 TC. Jde o chladné světlo podobné polednímu. Nižší hodnoty má teplé bílé světlo (2700 TC), přes neutrální (4000 TC). Naopak vyšším hodnotám nad 6000 TC bychom se již měli vyhnout, obsahuje vyšší podíl tzv. modré složky, která může negativně ovlivnit biorytmus.

Vzduch, teplota, hluk a světlo

Naše plíce jsou hlavní vstupní branou do našeho organismu, proto je kvalitě vzduchu třeba věnovat pozornost. Daleko významnější roli, než jsme schopni si přiznat, hraje tzv. vydýchaný vzduch. Řada starších bytových domů prošla rekonstrukcí, kde hlavním kritériem byly energetické úspory, a tak je dnes sice dokonale tepelně zaizolována, zároveň ale také neprodyšně obalena. Při pobytu více osob v domácnosti a nedostatečném větrání tak koncentrace CO2 v bytě utěšeně narůstá a jeho obyvatelé si to obvykle vůbec neuvědomí. Kvalitu dýchaného vzduchu totiž lidé nejsou schopni subjektivně posoudit. Projeví se ale sníženou výkonností a v dlouhodobém horizontu také vyšší nemocností.

Dnešní technické možnosti tuto situaci přitom umějí vyřešit. Systémy řízeného větrání rozvádějí po bytě nečistot zbavený čerstvý vzduch. V případě použití rekuperace tepla pak umí také šetřit energii použitou na vytápění nebo chlazení. Vzduch v našich domovech může být ale znečištěn také různými čistícími prostředky nebo nevhodně použitými materiály a nátěry. I na to je třeba při výstavbě bytů a zařizování interiérů myslet.

Fakt, že se doma necítíme dobře, je nejčastěji způsoben tím, že máme byt vytopen na příliš vysokou nebo naopak nekomfortně nízkou teplotu. Člověk pobývající v příliš vytopené místnosti zchoulostiví a je tak náchylnější k nemocem. Druhý extrém, příliš chladné a vlhké místnosti, také nejsou ideální. U lidí bydlících v takovém prostředí jsou na denním pořádku respirační nemoci, které mohou vyústit v astma a podobné závažnější choroby.

Velký vliv na komfort v našich domovech má také hluk. Až 65 procent Evropanů, kteří dnes žijí ve městech, je vystaveno nadměrné úrovni hluku z vnějšího prostředí. Zde je řešením kvalitní zvuková izolace oken od vnějšího prostředí, příček mezi místnostmi a bytem a jeho okolím, na kterou musí myslet již stavitel při výstavbě domu. Chronické vystavení organismu hluku totiž způsobuje zdravotní potíže, jako je stres, vysoký krevní tlak a v extrémním případě až infarkt.

Pro zdravý život je také nezbytný dostatečný přístup denního světla a jeho kvalitní kombinace s umělým osvětlením. V tmavých domácnostech lidé trpí o 50 % více nespavostí, bolestmi hlavy, depresemi či dokonce i rakovinou. Zatímco denní světlo reguluje naše biorytmy a zlepšuje kvalitu spánku. I zde jsou nasnadě technická řešení, která světelnou pohodu zajistí.

Zdraví nejen pro lidi, ale i pro planetu

„V projektu Zdravý domov chceme ukázat, že budovy mohou mít pozitivní vliv na naše zdraví, zároveň mohou také minimalizovat své dopady na životní prostředí, a přitom vytvářet kvalitní a krásné město pro život,“ poznamenala Kalvoda. Řada technických opatření, jež zajišťují zdravé vnitřní prostředí, má navíc pozitivní „vedlejší dopady“. Například kvalitní přístup denního světla redukuje potřebu elektrické energie na umělé osvětlení, a tím snižuje uhlíkovou stopu. Větší využití zeleně zase podporuje biodiverzitu.

Zdroj/foto: Hero & Outlaw a.s./Titulní ilustrativní foto (www.pixabay.com)

Podobné příspěvky