Listopad 20, 2019
Rezidenční bydlení a hotely

Od sdílených domácností k samostatnému bydlení. Češi si od pádu totality výrazně polepšili

Komfort bydlení v Česku se za 30 let od revoluce zvýšil. Zatímco v roce 1991, kdy proběhlo první polistopadové sčítání lidu, žili Češi v bytech o průměrné velikosti 45,9 metru čtverečního, podle posledních dat z roku 2011 to bylo už 65,3 metru. Snížil se navíc i průměrný počet členů domácnosti z 2,76 na 2,47. I díky tomu dnes každý Čech užívá v průměru 32,5 metru čtverečního obytné plochy, zatímco v roce 1991 to bylo jen 16,6 m2. Tomuto trendu se vymyká jen Praha, kde se velikost bytů v posledních letech naopak snižuje, a to vlivem stále rostoucích cen. Současně však roste počet jednočlenných domácností. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a největšího tuzemského rezidenčního stavitele Central Group, který na českém trhu působí už 25 let.

 „Za tuto dobu lze vysledovat několik klíčových trendů v bydlení Čechů. Pokud pro přehlednost vezmeme poslední dekádu, z dat za celý trh vyplývá, že po prvotním růstu klesla průměrná výměra prodávaných bytů ze 75 metrů čtverečních na 65 metrů,“ uvedla Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group. V tomto vývoji je podle ní česká metropole oproti ostatním krajům specifická. Jako hlavní důvody uvedla vysoké ceny nemovitostí, ale i změny ve společnosti, kdy přibývá samostatně žijících. Jinde v republice výměry bytů obecně spíše rostly.

To potvrzují i data ČSÚ, která v úhrnu let 1989 až 2017 uvádějí největší změnu u průměrné obytné plochy bytu právě u hlavního města, a to zmenšení o 9,4 metru čtverečního. Ve velikosti průměrného bytu je tak ze 14 krajů na posledním místě. Největší byty jsou naopak v sousedním Středočeském kraji, kam v uvolněných 90. letech zamířil za lepším bydlením velký počet Pražanů, a to zejména v rodinných domech. Zde se za zmíněná léta průměrná velikost bytu naopak o 10,1 metru čtverečního zvýšila, rostla i v Kraji Vysočina (+ 2,9 m2) či ve Zlínském kraji (+ 2,8 m2).

Každý má „svou garsonku“

Vedle velikosti domácností co do rozlohy se však změnil i způsob, jakým Češi žijí. Zatímco v minulém režimu zcela běžně sdílelo větší byty například na pražských Vinohradech vícero generací, dnes je trend zcela opačný. „V posledních letech výrazně roste zájem o malé byty,“ potvrdila Tomášková. Vedle zhoršující se dostupnosti bydlení vlivem legislativních překážek a nedostatečné nabídky připisuje tento trend také rostoucímu počtu jednočlenných domácností. Tomu odpovídá i léty se snižující průměrný počet osob na jeden trvale obydlený byt.

Zajímavě vyznívá rovněž srovnání obliby jednotlivých dispozic. „V roce 2009 například tvořily byty s dispozicí 3+kk a větší téměř polovinu naší nabídky, letos už je to sotva třetina. Stejný vývoj ale vykazuje i celkový trh s novými byty,“ upozornila výkonná ředitelka Central Group. Dlouhodobá statistika ukazuje, že o malé byty rostl zájem zejména po celosvětové finanční krizi v roce 2008, která se na českém realitním trhu plně projevila až v následujících letech. O větší rodinné byty pak Češi projevovali zájem v roce 2017, už rok nato se však trend opět otočil ve prospěch 1+kk a 2+kk.

Během 30 let od revoluce také téměř vymizely samostatné kuchyně, které nahradily populární kuchyňské kouty. I to je dáno vývojem společnosti, která si uvědomila cenu času stráveného s rodinou. „Dnes si už málokdo dokáže představit, že čas strávený vařením prožije bez kontaktu se svými blízkými uzavřený v samostatné místnosti. V naší režii například vznikl poslední byt se samostatnou kuchyní v roce 2012 v projektu Nademlejnská v Hloubětíně,“ doplnila Tomášková.

Celkově si podle ní Češi z pohledu bydlení výrazně polepšili. „Vlivem zmíněných faktorů, zejména rostoucí výměrou bytů a snižující se průměrnou obydleností, se komfort bydlení v Česku výrazně zvýšil. Dnes lze říci, že každý žije ve ‘svém 1+kk, jelikož průměrný Čech obývá 32,5 metru čtverečního plochy. To je zhruba stejně jako dnešní průměrná garsonka. Nepříliš kvalitní bytový fond minulého režimu navíc postupně nahrazují moderní a efektivní stavby využívající současné materiály a technologie,“ shrnula vývoj v bydlení Čechů Tomášková.

(Téměř) každý chce mít vlastní domov

Postupem času se také zcela změnila mentalita Čechů ve vnímání formy bydlení. Například po revoluci velmi oblíbená družstevní výstavba má dnes zcela mizivé zastoupení, i když vlivem nedostatku nových bytů na trhu a stále rostoucím cenám volání po podobném přístupu sílí. Faktem však zůstává, že od roku 1989 do roku 2017 (poslední dostupné detailní údaje) poklesl podle dat statistiků podíl družstevníků z téměř 40 procent na pouhé jedno procento. Podobný trend zaznamenala výstavba obecních bytů (z 29,2 procenta v roce 1989 na 1,2 procenta v roce 2017), výrazně naopak rostla individuální a ostatní výstavba, kam spadají bytové a rodinné domy.

„I když se o institutu družstevního bydlení v poslední době hojně diskutuje zejména z pohledu možného řešení krize dostupnosti bydlení, trh ukazuje, že je to přežitý institut. Bytovou krizi nevyřeší ani veřejná výstavba, ani další regulace, ale jen dostatečná nabídka bytů a fungující trh s konkurencí developerů a bank,“ doplnila výkonná ředitelka Central Group Tomášková.

Touhu Čechů po vlastním bydlení ostatně potvrdil i průzkum agentury IPSOS, který si nechal loni Central Group vypracovat. Z něj vyplynulo, že zatímco nyní bydlí ve vlastním necelá polovina obyvatel, bezmála 90 procent z oslovených po něm touží. Česko je v tomto parametru velmi specifické, jelikož nájemní bydlení se na celkovém trhu podílí jen ze tří procent, zatímco ve světě je běžné 20 a více procent z bytového fondu. Statistiky ukazují, že od revoluce v Česku klesl počet nájemních bytů ze zhruba 1,5 milionu na polovinu.

Podceněné parkování a moderní trendy

Zcela zřejmý trend nastal i v projektování parkovacích míst. Zatímco před ani po revoluci tuto problematiku nová výstavba příliš neřešila (a když, tak jen na povrchu formou velkokapacitních parkovišť na sídlištích), dnes už se nové bytové i kancelářské budovy automaticky staví s příslušným počtem podzemních i nadzemních parkovacích stání. V tomto ohledu například masivní bytová výstavba v 70. letech budoucnost automobilové dopravy výrazně poddimenzovala.

Do budoucna pak do tohoto odvětví nové výstavby výrazně promluví další trend moderního života, kterou je bezesporu elektromobilita. Například Central Group už dnes v návrzích vybraných nových lokalit počítá s “elektropřípravou”, která v případě dalšího rozvoje této formy dopravy umožní dodatečně zřídit dobíjecí centrálu a dobíjecí stanice pro až 20 procent kapacity vnitřních parkovišť.

A jak budou Češi bydlet za dalších 30 let? „Minimálně v Praze bude vlivem stále rostoucích cen pokračovat trend ve zmenšování bytů,“ odhaduje Tomášková. Už nyní je také patrné, že se stále více bude u nové výstavby hledět na kvalitu veřejného prostoru v jejím okolí. Samotné bytové jednotky pak patrně dostanou moderní výbavu, stále častější například budou chytré domácnosti či rekuperační jednotky a další moderní technologie s cílem ušetřit co nejvíce energie.

Každý odpovědný stavitel se už dnes také snaží o efektivní hospodaření s dešťovou vodou, jehož základní myšlenkou je zadržení co největšího objemu srážek, které v daném místě naprší. Jeho součástí je celá řada opatření od vsakovacích těles přes retenční a akumulační nádrže, oddělené splaškové a dešťové kanalizace až po v poslední době tolik diskutované zelené střechy.

Zdroj/foto: CENTRAL GROUP a.s./Titulní foto – Rezidence Petrohradská

Podobné příspěvky