Rekodifikace stavebních předpisů získává první konkrétní obrysy

V posledních měsících se v českém mediálním prostoru ve všech pádech skloňuje potřeba zrychlit povolování nových staveb. Tohoto cíle však zřejmě nelze dosáhnout bez zásadních koncepčních změn v současných stavebních předpisech. Iniciativy těchto změn ale nepřicházejí jen ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, ale také (a zejména) z řad odborné veřejnosti a poslanců.

V současnosti platný a účinný stavební zákon čelí kritice zejména pro svou složitost a nepřehlednost, jež je částečně způsobena také množstvím nekoncepčních novel, kterých bylo za dvanáctiletou dobu jeho účinnosti přijato více než dvacet. Všechny zúčastněné strany se přitom shodují, že současný nepříznivý stav, kdy je zásadně ztížená nejen výstavba nových bytů, ale je také ohrožena realizace řady staveb souvisejících s dopravní a hospodářskou infrastrukturou, je do budoucna neudržitelný.

V nedávné době přitom došlo k řadě dílčích pokusů, jak proces povolování staveb zjednodušit a zrychlit, například zavedením institutu tzv. společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Dalším příkladem může být zavedení fikce nepotřebnosti závazného stanoviska do zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Podle tohoto opatření není v případě, kdy dotčený správní orgán ve stanovené lhůtě své závazné stanovisko nevydá, toto závazné stanovisko pro vydání předmětného rozhodnutí již nadále vyžadováno. A to i v případě, že by toto závazné stanovisko bylo dodáno opožděně.

V současnosti přitom existují snahy podobná ustanovení prosazovat i do jiných zákonů. Kupříkladu do zákona o liniových stavbách, do kterého by mělo být v budoucnu doplněno ustanovení zakládající fikci souhlasu. Na jeho základě by se v případě nečinnosti dotčených orgánů mělo za to, že tento orgán s povolovaným záměrem souhlasí. Již nyní je však patrné, že tyto jednotlivé kroky nebudou v budoucnu stačit.

Naděje na změnu stavebního zákona

V současné době jsou přitom v Poslanecké sněmovně projednávány hned tři poslanecké návrhy na změnu nebo doplnění stavebního zákona a souvisejících předpisů. Předmětné novely mají za cíl některá konkrétní ustanovení stavebních předpisů zjednodušit, avšak je zřejmé, že tyto iniciativy nemohou bez dalšího naplnit očekávání stavebníků. Navíc ze strany odborné veřejnosti sílí hlasy, že stávající stavební zákon nemá smysl dále novelizovat, protože jeho skutečně efektivní úprava by si vyžádala zásadní a hluboké změny v celé jeho původní koncepci.

Ministerstvo pro místní rozvoj proto přistoupilo k tvorbě zcela nového návrhu stavebního zákona (a ke změně souvisejících předpisů), na kterém v součinnosti s odbornou veřejností pracuje již řadu měsíců. Návrh věcného záměru tohoto nového stavebního zákona byl spolu s předkládací zprávou a dalšími průvodními dokumenty předložen do meziresortního připomínkového řízení začátkem února tohoto roku.

Tento nový věcný záměr se snaží dosáhnout řady ambiciózních cílů, přičemž zde zmiňme jen ty nejzásadnější:

• Důležitou koncepční změnu představuje zřízení nové struktury stavebních úřadů, které by měly být více nezávislé na samosprávných celcích. Tím by měl být eliminován prvek tzv. systémové podjatosti a mělo by dojít k vybudování jednotné a nezávislé soustavy stavebních úřadů po vzoru finančních nebo katastrálních úřadů.
• Současný neefektivní systém stavebních úřadů je totiž roztříštěn jak v organizačním smyslu, kdy vedle sebe existuje několik stovek stavebních úřadů různé velikosti a odborné úrovně, tak ve věcném smyslu, kdy mimo obecné stavební úřady existuje i celá řada specializovaných úřadů vykonávajících státní správu na úseku stavebnictví (kupříkladu drážní nebo vodoprávní úřady).
• V této souvislosti dále doplňujeme, že by v budoucnu mělo rovněž dojít ke sjednocení stavební agendy na ústřední úrovni státu zřízením tzv. Nejvyššího stavebního a územně plánovacího úřadu. Úkolem tohoto centrálního úřadu má být zejména sjednocování činnosti podřízených stavebních úřadů a zajišťování některých dalších služeb spojených například s digitalizací a elektronizací povolovacích procesů.
• Za zřejmě hlavní koncepční změnu obsaženou ve věcném záměru však lze označit snahu o zavedení jednotného povolovacího řízení, které by v sobě současně integrovalo jak územní, tak stavební řízení a dále také procesy spojené s EIA a získáním stanovisek dotčených orgánů.
• Právě počet potřebných stanovisek dotčených orgánů by měl být novým stavebním zákonem razantně snížen ze současných (až) několika desítek na výrazně nižší počet. Zároveň s tím by měla být zavedena tzv. fikce souhlasu pro tyto dotčené orgány. Ta by v praxi fungovala tak, že pokud by se dotčený orgán nevyjádřil k předloženému záměru ve stanovené lhůtě, mělo by se nadále za to, že s předloženým záměrem souhlasí.
• Výsledkem výše uvedeného jednotného povolovacího procesu by mělo být jediné správní rozhodnutí, které by stavebníka již bez dalšího opravňovalo k realizaci schváleného záměru. Pro skutečné zajištění efektivity jednotného řízení navíc Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje stanovit stavebním orgánům závazné lhůty pro vydání rozhodnutí v délce zhruba dvou měsíců. Ministerstvo pro místní rozvoj prohlašuje, že stavební řízení by se tím, i s následným odvolacím řízením, mělo zkrátit na přibližně čtyři měsíce. K tomu doplňujeme, že v současnosti přitom všechny fáze povolovacích procesů, včetně jejich přezkum odvolacími orgány, trvají zpravidla i několik let.
• Podle svých vyjádření by Ministerstvo pro místní rozvoj chtělo prosadit nový stavební zákon tak, aby nabyl účinnosti již od roku 2021, a to i přesto, že celý proces rekodifikace bude velmi zdlouhavý a bude obsahovat řadu politických úskalí. To mimo jiné naznačuje i fakt, že spolu se stavebním zákonem bude nezbytné pozměnit či zásadně přepracovat množství zvláštních zákonů, kterých je v současné době v právním řádu České republiky více než osmdesát.

Snahu Ministerstva pro místní rozvoj zjednodušit stávající stavební předpisy a zrychlit stavební řízení je beze sporu možné označit za pozitivní pro stavebníky. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že celý legislativní proces je zatím stále na úplném začátku, je složité odhadnout konečnou podobu budoucího stavebního zákona. I přesto lze však očekávat, že nová legislativa přinese alespoň některé z výše uvedených změn.

Zdroj/foto: Filip Baloušek (www.dreport.cz) Deloitte Central EuropebHoldings Limited/Titulní ilustrativní foto (www.pexels.com)