KLINGERKA po získání pravomocného územního rozhodnutí začala s výstavbou
KLINGERKA přinese život do území bývalé průmyslové oblasti u přístavních ulici v bratislavském Ružinově. Projekt již disponuje pravomocným územním rozhodnutím a v těchto dnech se začalo s přípravnými pracemi. Ty se budou v nadcházejících měsících zaměřit především na důkladné vyčištění území. Od zveřejnění prvních návrhů KLINGERKY prošla zásadnější změnou zejména fasáda objektů, která je v novém návrhu jednoznačným odkazem na historii zpracování juty v někdejší továrně. Developer projektu, kterým je společnost JTRE, se od začátku věnoval detailnímu zpracování dispozic bytů, u nichž zúročil všechny zkušenosti z dosud realizovaných rezidenčních projektů. KLINGERKA se setkala s mimořádným zájmem kupujících a do dnešního dne je prodáno již více než 65% bytů.
KLINGERKA doplňuje a rozvíjí soubor vznikajících staveb nového centra v blízkosti historického jádra Bratislavy. Cílem plánované výstavby je pokračovat v moderním charakteru vznikající zóny, která začala výstavbou EUROVEA a následně souborů PANORAMA CITY a SKY PARK.
KLINGERKA je navržena jako koncept dvou budov – bytové věže a administrativního objektu, které propojuje parkovací dům s 580 parkovacími místy a dalších přibližně 100 parkovacích stání je umístěno na terénu. Občanská vybavenost bude soustředěna v parteru obou objektů. Přirozenou dominantou KLINGERKY bude 35-patrová rezidenční věž, která se stane v době realizace nejvyšší obytnou budovou na Slovensku.
Velká část pozemku je určena pro veřejný park, který má ambici být „srdcem“ a centrálním veřejným prostorem celé zóny (vymezené ulicemi Košická, Mlynské Nivy, Votrubová, Přístavní). Má sloužit jako prostor pro relaxaci nejen samotných obyvatel KLINGERKY ale i širokého okolí, především pro obyvatele tzv. Klingerovej kolonie. Park je velmi důležitým prvkem při tvorbě kvalitního městského prostředí a umožňuje ideální „hmotový“ přechod od plánované zástavby vůči existujícím rodinným domům. Samozřejmostí bude rozsáhlá zelená střecha na parkovacím domě.
Propracovaná fasáda připomene historii území
Inspirace jutou jako produktem fabriky, která se zde nacházela v 19. století, od základu změnila původně navrhovaný vzhled fasády. Architekti použili jednoduchý tkaný vzor juty, který určil rastr fasády projektu. Kancelářská budova bude mít tmavší odstín a rezidenční věž bude světlejší.
Základem při stavbě na Brownfield je důkladné vyčištění a příprava území
Urbanistický vývoj Bratislavy tuto kdysi průmyslovou lokalitu, která se nacházela na periferii města, přirozeně začlenil téměř do jeho centra. Bratislava v tomto kopíruje vývoj jiných evropských a světových metropolí, kde tyto lokality postupně zahušťují městský prostor. Velká pozornost i časový úsek přípravných prací bude proto věnován dekontaminaci a vyčištění pozemku někdejšího průmyslového areálu. „Jako developer již máme zkušenost s výstavbou v blízké lokalitě a k odstraňování těchto environmentálních zátěží přistupujeme velmi zodpovědně,“ říká Pavel Pelikán z JTRE. „Nejbližší měsíce budeme pracovat na dekontaminaci znečištěné zeminy, což budeme realizovat ve spolupráci s renomovanou firmou EBA.“
Z HISTORIE ÚZEMÍ
Klingerka, továrna na výrobu lněného, konopného a jutového zboží, začala psát svou historii v roce 1888, kdy se o její vznik přičinil rakouský podnikatel Jindřich Klinger. Vyráběly se v ní tapety, koženka, voskové plátno či nepromokavé pytle. Součástí továrny na zpracování juty byla barevna a budova, v níž se prováděla impregnace a leštění materiálu. V roce 1897 rozšířila Klingerka svou výrobu o plachtovinu, vojenský výstroj, kožené a stanové plátna, hadice, impregnované látky a různé přípravné látky pro továrny na obuv a textil. Kvalita jejich výrobků byla vynikající, o čemž svědčí několik ocenění, které si přinesli představitelé fabriky z více výstav.
Koncem 19. století, v období rozvoje průmyslu v Bratislavě, začali fabriky řešit i otázku bydlení svých zaměstnanců. Zaměstnanci textilní továrny Klingerka mohli využít ubytování v bytových domech postavených v roce 1894 na Plátenníckej, Súkennícka a Valchařská ulici. Z bytových domů a rodinných domů vznikl uzavřený prostor se zelení. Pracovníci továrny ji mohli v této čtvrti zvané „Klingerova kolonie“ využívat i na zahrádky. Byty zaměstnanců sestávaly z předsíně, toalety, kuchyně a pokoje. Většinou byly bez koupelny, protože pracovníci sprchoval ve fabrice. Kromě těchto domů patřily do kolonie i rodinné domky na Alešova, Čipkárska a Gusevovej ulici, které bychom tam našli i dnes.
Zdroj/foto: J&T REAL ESTATE, a. s.
