Prosinec 6, 2019
Administrativní centra a kanceláře

Od píchaček a popelníčku k moderním kancelářím. Jak se za 30 let v Česku proměnilo pracovní zázemí?

Na 17. listopad připadlo 30. výročí sametové revoluce. Společnost za tu dobu prošla transformací a s proměnou životního stylu a ekonomiky se změnil i způsob, jakým pracujeme. Jak vypadaly kanceláře před rokem 1989 a v jakých prostorách se pracuje dnes?

Malá místnost se zátěžovým kobercem, hranatým nábytkem, stěnou se šanony a konferenčním stolkem, na kterém nesměl chybět popelník a kruhy od hrnku s turkem. Průměrná kancelář před rokem 1989 skutečně nebyla místem plným světla a komfortu, kde by vám pobyt prospíval.

Administrativní pracovníci zpravidla seděli v kancelářích sami nebo s několika málo dalšími lidmi, zatímco dnes je trendem chytře promyšlený open space s možností interakce jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatelé jsou také mnohem benevolentnější k tomu, kolik času musí lidé reálně trávit tzv. za stolem. Docházkové hodiny nahradily čipy, mobilní aplikace a možnost práce z domova.

I přes výše zmíněné vydrželo v minulosti na jednom místě více lidí, a to klidně celý život a bez benefitů, nepočítáte-li mezi ně dovolenou na podnikové chatě v Krkonoších. Něco takového si dnes zaměstnanci velkých firem s řadou výhod a možností, jak na sobě kariérně pracovat, dokáží jen těžko představit.

Kanceláře s otevřeným plánem

Kanceláře s otevřeným plánem se rozšířily až na konci 90. let, třebaže první česká halová kancelář vznikla mnohem dříve. Průkopníkem v Československu byl Vladimír Karfík, dle jehož návrhu byly postavena správní budova Baťových závodů ve 30. letech.

V roce 1970 byla v Brně dokončena budova Ingstavu dle návrhu slavného architekta Ivana Rullera, který použil Karfíkovy zkušenosti a principy. Inspirací mu byl i německý typ administrativních budov tzv. „Bürolandschaft“, neboli „kancelářská krajina“. V té době šlo v Československu o nevídaný experiment, který měl na dlouhou dobu zůstat bez pokračovatelů.

První moderní komplex v Praze s open space kancelářemi, International Business Center známé jako IBC, byl otevřen teprve v roce 1993. Limitujícím prvkem pro rozmach tohoto typu pracoviště byl především nedostatek moderních budov, proto se často přestavovaly existující činžovní domy. Jedno podlaží bylo určeno 10 až 20 lidem, nemělo relaxační zóny ani místo pro telefonování.

Absence místa pro vyřizování hovorů lze však projektu odpustit. S pevnou linkou si člověk na rozdíl od mobilu přece jen tak od stolu neodskočil.

Naopak dnes patří telefonní místnosti a budky společně se zasedačkami, místy pro týmovou práci, lobby, odpočinkovými zónami, jídelnami nebo kavárnami mezi populární součásti moderních kanceláří. U nich je velmi důležité, aby dokonale splňovaly potřeby firmy, která v nich sídlí.

„Každému návrhu kanceláře předchází seznámení se s klientem, jeho firemní kulturou a požadavky prostřednictvím série dotazníků, kvalitativních rozhovorů a workshopů. Na základě tohoto průzkumu pak formulujeme řešení na míru a navrhujeme konkrétní prostorový plán. Dnešní kanceláře jsou díky tomu variabilnější a lépe se přizpůsobují potřebám jednotlivých oddělení, lidí i generací,“ říká Daniel Matula, jednatel firmy CAPEXUS, která navrhuje a realizuje kanceláře.

Různé typy prostor, možnosti odpočinku i například v podobě sportovního vyžití a nutnost umístění různých technologií, jsou však náročnější na celkovou podlahovou plochu. „I proto se některé firmy uchylují k sharedeskingu, kdy zaměstnanci nemají stálé pracovní místo a každé ráno si vybírají, odkud budou pracovat. Díky tomu firmy šetří místo i náklady, protože při desk-sharingu je potřeba vybavit řádově méně míst,“ popisuje Jan Andrle, architekt firmy CAPEXUS.

CAPEXUS – Česká asociace pojišťoven, autor: Petr Andrlík

Podobu kanceláří zásadně změnily i digitální technologie. Před rokem 1989 bylo použití počítačů výjimečné, dominovaly psací stroje nebo rýsovací prkna. Obecně se stoly právě kvůli počítačům, klávesnicím, monitorům a dalšímu vybavení zvětšily. Současný nábytek je mnohem komfortnější. Standardem jsou ergonomické židle a často i výškově nastavitelné stoly, nutností jsou řešení pro skrytí kabeláže.

Po roce 2000 se začal klást velký důraz na udržitelnost a nízkou energetickou náročnost staveb. I v Česku se objevily první certifikované budovy. Prakticky každý nově postavený kancelářský komplex má certifikát „zelenosti“ – ať už jde o BREEAM či LEED.

Kvůli situaci na trhu práce se firmy předhánějí v nabízených benefitech a kvalita pracoviště je čím dál důležitější. V naší zemi se rozvíjí také certifikát WELL, který mimo jiné sleduje kvalitu vody a vnitřního ovzduší, podporu zdravého stravování, úroveň osvětlení s důrazem na přirozené denní světlo, umístění oken a další faktory ovlivňující celkovou pohodu zaměstnanců. Velká pozornost se oproti předrevolučnímu období klade i na akustiku prostor.

Zdroj/foto: CAPEXUS s.r.o./Titulní foto – Perpektiv – EOH (foto: BoysPlayNice)

Podobné příspěvky