Summit architektury a rozvoje: Nová koncertní hala je pro Prahu unikátní příležitost, mohla by se stát katalyzátorem rozvoje a růstu

Praha by měla udělat vše pro výstavbu nové koncertní budovy, která má vyrůst v okolí stanice metra linky C Vltavská v pražských Holešovicích. Filharmonie se sálem pro více než dva tisíce posluchačů by pomohla městu posunout se blíž ke světovým kulturním metropolím, které investovaly do špičkové architektury moderních veřejných budov. Shodli se na tom významní tuzemští architekti i ikony světové architektury, které přijely diskutovat na Summit architektury a rozvoje. Ten již tradičně uspořádalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) v Obecním domě.

„Každý dnes sedí u počítače, kouká do obrazovky. Žijeme na planetě, kde trvale ubývají zdroje. Způsob, jak nakládat s veřejným prostorem, se tak stává stále důležitější, což už si uvědomily desítky měst po celém světě. Veřejné budovy a prostory mohou být katalyzátorem rozvoje a růstu,“ uvedla ve svém vystoupení světoznámá americká architektka Elizabeth Diller, hlavní host architektonického bloku summitu. Ta českému publiku představila mimo jiné i svůj vítězný návrh na novou londýnskou filharmonii nebo slavnou transformaci High Line, která se stala novodobou ikonou New Yorku.

Světoznámá americká architektka Elizabeth Diller

O obrovském potenciálu nové architektonicky významné budovy promluvil také nejoceňovanější český architekt a jeden ze zakládajících členů Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) Josef Pleskot. Ten se za výstavbu nového kulturního stánku zasazuje i v rámci Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

„Do Prahy začnou chodit jiní turisté, než kteří sem zatím chodí a kteří vlastně jen brousí Karlovu ulici a Karlův most,“ přiblížil jeden z hlavních přínosů plánované budovy. Kulturní stavby navíc podle něj pomáhají i ekonomickému rozvoji měst, kdy nejviditelnějším příkladem je Guggenheimovo muzeum v Billbau. Mluví se o něm jako o stavbě, která zachránila toto město před úpadkem.

„V Praze chybí moderní velký sál, kde by se daly hrát velké skladby. Na ty kubatura Rudolfina ani Smetanovy síně nestačí,“ řekl pro SAR generální ředitel České filharmonie, hudební pedagog a klavírista David Mareček. I podle současného starosty Prahy 7 Jana Čižinského je nová koncertní hala v Praze jednoznačně potřeba.

„Ukazují to všechna dostupná data. My se velmi těšíme, že bude na Vltavské, protože Vltavská umožňuje nejenom dopravní propojení, ale i kontakt s řekou, který je pro takovou stavbu velmi cenný,“ uvedl Čižinský.

O významu a přínosu filharmonie pro celé město hovořil přímo na summitu také německý urbanista slovenského původu Petr Gero. Ten stál u zrodu obdivované Labské filharmonie v Hamburku. Dále nejslavnější česká architektka Eva Jiřičná, která zasedla v porotě pro výběr návrhu londýnské filharmonie nebo hlavní architekt Brna Michal Sedláček. Ten se podílel jako člen týmu Franka Gehryho na výstavbě Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, která zcela změnila vnímání tohoto města.

O své zkušenosti s kulturními stavbami, které se staly chloubou měst a magnetem pro turisty, se přijel na summit podělit také francouzský architekt Jean-Pierre Carniaux, partner ateliéru věhlasného Ricarda Bofilla a autor několika staveb v Česku. I podle něj je nová koncertní budova pro Prahu velkou příležitostí.

Architekt Jean-Pierre Carniaux

Hudba by mohla nastartovat Bubny

O nové koncertní hale v Praze se mluví už od devadesátých let. Po mnoha diskuzích nad jejím možným umístěním padla nakonec volba právě na Vltavskou. Institut plánování a rozvoje tím chce vyřešit dvě věci zároveň – nová koncertní hala by měla nastartovat i dlouho plánovanou revitalizaci ostudné stanice metra a jejího okolí i navazujícího brownfieldu Bubny-Zátory. V budoucnu zde má vyrůst zcela nová městská čtvrť. Ta má změnit tak současnou nepříliš důstojnou tvář tohoto lukrativního a dopravně velmi dobře obslužného místa.

„Potenciál Bubnů a Zátorů, potenciál Vltavské speciálně, je z hlediska Prahy naprosto hybatelný, naprosto klíčový,“ přiblížil pražskou perspektivu projektu architekt Josef Pleskot. Přínos filharmonické budovy je podle něj pro Prahu a celou Českou republiku nedozírný.

„Je to budova, která se nestaví na jedno desetiletí, ani století. Staví se s mnohem delším horizontem. Je v jistém slova smyslu otvírák všech možných společenských aktivit, které se na ni nabalují,“ dodal.

Potenciál místa by však podle Pleskota neměl být zneužit. Upozornil, že celé dopravní řešení, které je s revitalizací místa úzce spjato, je potřeba vyřešit zásadně správně. „Aby se organizace toho prostoru mohla odehrát pozitivně a aby pro tu zásadní budovu, pro tu filharmonickou halu, se našlo to nejlepší to a nejvýsostnější postavení, jaké je možné najít,“ uvedl pro SAR Pleskot.

Vedle odborníků a politiků by si navíc novou koncertní budovu přáli i samotní Pražané. V průzkumu agentury IPSOS, který si nechal SAR vypracovat, si ji Praha zaslouží podle celých 67 procent z celkem tisícovky dotázaných respondentů (Rozhodně ano – 41 procent, Spíše ano – 26 procent).

Nejdříve v roce 2030

Nynější předpoklad je, že Praha v příštích dvou letech vyhlásí na stavbu koncertní haly mezinárodní architektonickou soutěž. „Vedle klíčových dopravních staveb je nový kulturní stánek pro Prahu velmi potřebný,“ řekl na summitu člen vládnoucí pražské koalice a pražský zastupitel Jiří Pospíšil. Podle něj už v rámci magistrátu hlavního města vznikl a na začátku října bude schválen na Radě hl. m. Prahy nový osmnáctičlenný projektový tým, který stanoví, co má tato stavba splňovat, kdo má být hlavní investor a kdo následně vlastníkem a provozovatelem.

Pospíšil doplnil, že se pražská koalice na potřebě této stavby shodla a mezi lety 2020 a 2022 hodlá vypsat mezinárodní architektonickou soutěž. „Do konce tohoto volebního období by tak měl být vybrán projekt, který pak předáme nástupcům, kteří pak mohou nadále pracovat na přípravě samotné stavby,“ uvedl s tím, že dokončení stavby by se mohlo podařit někdy mezi lety 2030 a 2035. „Musí to být multifunkční budova, samotná koncertní hala je nedostatečná,“ dodal s odkazem na zkušenosti ze zahraničí.

Náklady na výstavbu budovy se odhadují na zhruba čtyři až pět miliard korun, další miliardy si vyžádá úprava okolí. „Jsme povinni nechat tu dalším generacím nějakou unikátní stavbu mimořádné světové architektury, na kterou se budou jezdit dívat turisté a budou na ni hrdi i Pražané,“ uzavřel Pospíšil.

Pololetní Summity architektury a rozvoje vždy v březnu a září hodnotí pokroky ve stavebním rozvoji v Praze a ČR. Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) je volným sdružením odborníků z oborů architektury, stavebnictví, ekonomiky a práva. Je to pracovní spojení lidí, kterým není lhostejná dlouhodobá paralýza stavebního rozvoje naší země. Členy tohoto think-tanku pojí společný názor, že naše země nemůže žít jen ze své minulosti, ale že se musí rozvíjet, jinak se nevyhne úpadku. Proto se chtějí k problémům aktivně vyjadřovat a společně se pokusit změnit věci k lepšímu.

Zdroj/foto: Sdružení pro architekturu a rozvoj, z.s./Titulní ilustrativní foto (www.pixabay.com)