Pařížská ulice pod tlakem
Okamžité nepříznivé dopady epidemie koronaviru v oblasti realit pocítily především sektory ubytování, stravování a maloobchodu. Patří mezi ně i luxusní obchody v Pařížské ulici v Praze, kde se platí nejvyšší částky za pronájem obchodních prostor, které musely také zavřít. Celkem se zde nachází 49 obchodů s exkluzivním zbožím jako například Dior, Gucci, Prada, MontBlanc nebo Rolex. Nadpoloviční většinu tvoří obchody s oblečením a dále obchody s hodinkami a šperky.
Pařížská ulice se řadí mezi nejdražší lokality v České republice s nájmem ve výši 2760 eur za metr čtvereční ročně, přesto patří v celoevropském kontextu luxusních nákupních tříd mezi ty levnější. Na samém vrcholu stojí Londýn s New Bond Street, kde se platí 19 150 eur, následovaný Pařížskou Avenue Montaigne s 15 000 eur a Milánem, kde se za nájem na proslulé Via Montenapoleone účtuje 10 580 eur. Výše nájmu v Pařížské ulici je srovnatelná s Barcelonou, Frankfurtem nebo Stockholmem.
„Tato čísla ukazují, jak vysoké fixní náklady mají obchodníci s luxusním zbožím, kteří se nyní potýkají s výpadkem turistů. Již začátkem roku nebyla situace ideální, protože vypadli turisté z Číny a jiných asijských zemí. Právě ti tvoří velkou poptávku po luxusním zboží. Nyní, když jsou zavřeny jak hranice, tak obchody, je základní otázkou – jak dlouho to ještě potrvá? V minulosti jsme podobnou situaci nezažili. V roce 2013, když z důvodu sankcí poklesl počet ruských turistů, kteří nakupovali v Pařížské, byly postupně nahrazeny turisty z Číny, Jižní Koreje a dalších zemí. Zejména čínští turisté a jejich poptávka byli jedni z formujících faktorů, které přispěly k dynamickému rozvoji ulice v posledních letech,“ vysvětluje Blanka Vačkova, vedoucí oddělení výzkumu ve společnosti JLL.
Začátkem nového tisíciletí byla Pařížská ulice sídlem luxusních značek i některých místních obchodů. Většinou se jednalo o multibrandové prodejny, franšízy. Toto se postupně změnilo. Ulice se stala ještě více prestižní, multibrandy nahradily monobrandy a vzrostl také podíl obchodů vlastněných napřímo značkami. Právě v roce 2007, rok před vypuknutím krize, zde otevřelo více významných značek jako Cartier, Burberry a Gucci, následovány dalšími velkými jmény jako Prada, Tiffany & Co, Bulgari a další. V období od vypuknutí krize tato expanze pokračovala do té míry, že o osm let později byly v rámci ulice vyměněny více než dvě třetiny obchodů a to vše ve prospěch prestižnějších značek.
Kromě výdajů na zaměstnance, zásoby nebo marketing tvoří nájemné významnou část nákladů obchodníků s luxusem. Jedna třetina obchodů v Pařížské ulici sídlí v nemovitostech vlastněných Prahou, která již avizovala vůli k jednání o odkladu nebo dočasném snížení nájemného. Další dvě třetiny se nachází v domech soukromých majitelů.
„Luxusní značky budou mít propad na globální úrovni, proto budou motivovány k novým způsobům prodeje a i ke zvýšení atraktivity produktu. Do teď své prodeje směřovaly spíše do kamenných prodejen, protože společně s produktem chtěly prodat i luxusní zážitek z nakupování. Příkladem může být orientace na online prodej a ještě větší důraz na personifikaci produktů. Nebo mohou přijít i s inovací služeb pro zákazníky, například prezentací produktů doma,“ říká Tomáš Soukup, ředitel oddělení maloobchodních nemovitostí pro Českou republiku a Slovensko v poradenské společnosti JLL.
Pokud se stane online prodej pro luxusní značky jedním z hlavním témat, tak bude s velkou pravděpodobností řízen centrálně. Nastává tedy otázka, jakým způsobem tento prodej podpoří lokální zastoupení, protože jakmile se zákazníci naučí kupovat luxusní zboží online, tak se pravděpodobně zredukuje počet nákupů v kamenných prodejnách. Pandemie neovlivní ceny na trhu s luxusním zbožím v maloobchodu. Ty totiž ovlivňují vnímání značky jako „luxusní“.
„Jakmile obchody otevřou, budou luxusní značky v první řadě závislé na tržbách učiněných lokální klientelou. Už dnes jsou tržby luxusních značek tvořeny lokálními zákazníky až z 50 procent. Dá se předpokládat, že ti se časem do obchodů vrátí. Ostatní prodeje jsou tvořeny movitějšími turisty. Záleží tedy na vývoji situace v okolních zemích a postupnému otevírání hranic. V roce 2008 navštívily Prahu necelé 4 miliony zahraničních turistů, dnes jsme přibližně na dvojnásobku. Praha je závislá především na turistice z Německa, Ameriky, USA, Ruské federace a Asie. Vzhledem k tomu, že němečtí a asijští turisti patří k největším skupinám, povolení cestování těchto národností k nám by velice pomohlo znovu nastartovat tržby na prominentních ulicích. Výhodou obchodů v Pařížské ulici může být také přímý vstup do prodejny z ulice,“ doplňuje Tomáš Soukup.
Po krizi v roce 2008 se celosvětově zvedla poptávka po luxusním zboží, protože si lidé chtěli udělat radost a kompenzovat tak depresivní náladu ve společnosti. Z toho profitovala také Pařížská ulice. Předpokládáme, že se tento jev projeví i po odeznění pandemie COVID -19.
Zdroj/foto: PEPR CONSULTING
